Buďme upřímní. Minulé dva tři měsíce jsem vám nenapsala nic moc. Teda spíš nic než moc. Důvodem byl „nedostatek času“, protože:

jsem jela na Vánoce domů. A přednášela o Marii Terezii, na což nejsem odborník a představuju si to asi nějak takhle:

Pak jsem taky byla v archivu, ale o tom se nedá nic vtipnýho napsat. 

Zpátky v poslední výspě civilizace na dalekém severu jsem psala články:

Zkoušela studenty:

Závodila v Calgary:

(Neesha říkala, že vypadáme jako vejce a moje paní mateř pravila, že na tom něco je.)

Plesala na bále:

(Ano, to uprostřed křišťálových lustrů JE diskokoule.)

Bojovala proti akademický nepravosti v Maďarsku: https://adf2019.wordpress.com/english/

A ve zbytku času se snažila pochopit, kde končí Edmontonský únorový standard a začíná vortex

(Baví mne namrzající řasy. To, že se pak k sobě lepí, už tak cool není.)

No a protože se oteplilo na 0, je zcela jasné, že přichází jaro. Straky odmrzly od alobalových odpadků, veverky od odpaďáků a my od knih. Tak jsme to oslavili a já se opět pokusím o pravidlené relace :-)